Penzion a ubytování České Budějovice - České Budějovice

Penzion - Online rezervace
Penzion - Aktuální nabídka
* PENZION v centru nabízí svým klientům *
Penzion a ubytování České Budějovice
Penzion - Rychlý kontakt
 
LÉTO 2017
LÉTO U NÁS
Dovolená
Jižní Čechy
 

Placené parkoviště je v Pekárenské ulici a v okolí (rezervace není možná). Odstavné parkoviště 5 minut chůze/515 míst/20,-Kč/24h
 
Recenze našich hostů
 
 
Kontakt

O našem městě

Historie

Soutok velkých jihočeských řek Vltavy a Malše si v roce 1265 zvolil český král Přemysl Otakar II. k založení města Českých Budějovic, aby tak upevnil své mocenské postavení v jižních Čechách. Pravidelný půdorys nově zakládaného královského města, jehož střed tvoří rozlehlé čtvercové náměstí, patří k vrcholům středověkého urbanismu v českých zemích.
České Budějovice se díky panovníkově přízni a výhodné poloze na dálkových obchodních cestách hospodářsky vzmáhaly, takže již kolem přelomu 13. a 14. století tu byly dokončeny dva skvostné chrámy a město obepínaly pevné hradby. Za obydlí posloužily obyvatelům zpočátku skromné, převážně dřevěné domy, které však záhy začaly nahrazovat stavby kamenné.
Za věrnost královské koruně se čeští panovníci Budějovickým bohatě odměňovali udílením četných výsad zaručujících hospodářskou prosperitu a čilý obchodní ruch. Mezi nejvýznamnější patřilo například privilegium Karla IV. z roku 1351, které nařizovalo kupcům projíždět Budějovicemi a nabídnout zde své zboží, ale zakazovalo také provozování určitých druhů řemesel do okruhu jedné míle od města.
V průběhu neklidného 15. století představovaly katolicky orientované Budějovice pevnou oporu proti husitství. Vojevůdce Jan Žižka dobře odhadl důkladnost jejich opevnění a o dobytí města se ani nepokusil. Téměř tradicí se naproti tomu stala obchodní válka s mocným šlechtickým rodem Rožmberků, která často přerůstala až v ozbrojené potyčky.
Středověké České Budějovice zůstávaly městem uzavřeným v prstenci hradeb a na jejich předměstí bylo roztroušeno jen několik dvorů a zahrad. Se svými téměř 4.000 obyvateli však patřily k největším a nejvýznamnějším městům Českého království. Zhruba dvě třetiny z tohoto počtu představovalo německy mluvící obyvatelstvo, třetinu Češi a od poloviny 14. století tu bylo usazeno rovněž několik židovských rodin. Roku 1506 však došlo k vyhnání Židů z města a zabavení jejich majetku.
Šestnácté století přineslo Českým Budějovicím nebývalý rozkvět. Značné zisky plynuly do městské pokladny zejména z těžby stříbra v okolních dolech, ale také z vaření piva, z rybničního hospodaření a obchodu se solí. Nahromaděné prostředky užila městská obec mimo jiné k okázalé reprezentaci: vznikla nová budova radnice, byly přestavovány hradby a městská rada dospěla k rozhodnutí vystavět vysokou věž, které se dnes říká "Černá". Protože také měšťané zkrášlovali své domy, získaly České Budějovice půvabnou renesanční tvář. Roku 1569 zde byla zřízena mincovna, která zpracovávala stříbro vytěžené v důlních revírech kolem dnešního Rudolfova. Samotné horní město Rudolfov se však jako útočiště příslušníků luteránské víry stalo trnem v oku katolicky orientovaným českobudějovickým měšťanům.
Během stavovského povstání a následující třicetileté války zůstaly České Budějovice opět na straně císaře a odolaly útokům stavovské armády. Moderní opevnění učinilo z města strategicky důležitou pevnost, kam během války ve třicátých letech 17. století několikrát přesídlili nejvyšší zemští úředníci a zdejší kostel tehdy krátce ukrýval české korunovační klenoty. Zatímco vlastní válečné události mnoho škod nezpůsobily, zničení více než poloviny domů zapříčinil rozsáhlý požár v červenci 1641. Obnova města trvala několik desetiletí.  Barokní éra opět pronikavě změnila podobu veřejných budov i soukromých domů ve městě, obohatila České Budějovice o řadu církevních památek a mimo jiné též o jeden ze symbolů města - Samsonovu kašnu. Budějovičtí si oblíbili poutě k blízkému léčivému prameni na Dobré Vodě, kde právě v této době vznikl skvostný barokní chrám.
Ke kulturnímu významu města přispěl řád piaristů, který se tu usadil v roce 1762 a zřídil zde latinské gymnázium. Do stejné doby spadá i vznik městského divadla. Za Josefa II. bylo roku 1785 založeno českobudějovické biskupství a o necelé dvě desítky let později začal působit zdejší kněžský seminář a filozofický ústav.
Devatenácté století vstoupilo do života města jednak převratným technickým pokrokem a jednak vývojem moderní občanské společnosti. Koněspřežní železnice, postavená mezi lety 1825-1832 jako první na evropském kontinentě, spojila České Budějovice s hornorakouským Lincem, a společně s vltavskou plavbou, kterou provozoval Vojtěch Lanna, urychlila přepravu zboží v severojižním směru. Tato skutečnost samozřejmě podnítila rozvoj obchodu a průmyslu. Několik velkých průmyslových podniků začalo do města přitahovat množství pracovních sil a rychlý růst počtu obyvatel se již nedal zastavit. Úměrně tomu se rozrůstala i obytná zástavba.
Počátkem sedmdesátých let 19. století definitivně dosloužila koněspřežka, jíž nahradila výstavba tratí parní železnice do Plzně, Prahy a Vídně mezi lety 1868 -1874. Město se stalo důležitým železničním uzlem a střediskem obchodu mezi rakouskými a českými zeměmi.  Českobudějovická společnost se v této době začala stále výrazněji dělit na českou a německou, vznikaly národnostně odlišené spolky, školy a v neposlední řadě průmyslové podniky. Ve městě působila celá řada uměleckých osobností české, německé, ale také židovské národnosti.
Dvacáté století přineslo od prvních desetiletí dalekosáhlé změny ve všech oblastech života města. Například v době, kdy produkce průkopníků letectví dosud představovaly senzační podívanou, věnovalo se tělovýchovným aktivitám již takové množství českobudějovických obyvatel, že Sokol upravil dokonce celý ostrov mezi dvěma rameny Vltavy na velké sportoviště. Město se rozrůstalo a díky tomu také dnes najdeme nemálo příkladů moderní architektury 20. a 30. let; za některými z těchto staveb stojí jména předních českých architektů.
České Budějovice vyrostly ve skutečnou hospodářskou i kulturní metropoli jižních Čech a v roce 1949 se staly sídlem nově utvořeného Českobudějovického kraje. Roku 1948 zde byl založen Pedagogický institut, dnešní Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity. Od padesátých let zaznamenalo město značný územní a populační rozvoj, počet obyvatel se zdvojnásobil a v současné době se pohybuje těsně pod stotisícovou hranicí. V roce 1991 za spoluúčasti ústavů Akademie věd ČR vznikla Jihočeská univerzita s několika fakultami. České Budějovice byly prohlášeny statutárním městem v čele s primátorem a staly se sídlem nově ustaveného Jihočeského kraje.

památky České Budějovice památky České Budějovice památky České Budějovice památky České Budějovice památky České Budějovice památky České Budějovice